Skrytá krása složitých obrazových kompozic Paula Ewerta

Email Tisk PDF

 

Paul-Ewert portrétPaul Ewert (nar. 23. 9. 1966 v Lucemburku) se představuje nevelkou kolekcí obrazů v Galerii Ladislava Nováka v Třebíči. Pod titulem Jarní variace v různých formátech výstavu připravilo spolu s autorem Městské kulturní středisko. (vlevo Paul Ewert. Foto: Jan Dočekal)

 

 

 

Paul Ewert je moravským Lucemburčanem (nebo lucemburským Moravanem?). Dvacet let žije střídavě v Třebíči na Vysočině s moravskou rodinou, a v Lucemburku v dvojroli výtvarného umělce a pedagoga. Větší díl dosavadních autorských výstav uskutečnil u nás. Zeměpisně rozlišuje svá díla na třebíčská a lucemburská. Je zahraničním členem Spolku výtvarných umělců Vysočiny v Jihlavě, aktuálně se účastní dvou jeho kolektivních výstav, v Muzeu Vysočiny v Jihlavě a v Městském muzeu a galerii v Hlinsku.

Na přítomné autorské výstavě představuje dvě desítky obrazů z tvorby za posledních osm let. Jejich menší část je z hlediska výtvarné technologie čistou malbou. Četností převažují díla vzniklá kompozičním spojením akrylové malby s pískem (narušuje strukturu obrazové plochy), s papírovou či fotografickou koláží (propojuje originalitu práce ruky s neosobními obrazovými fragmenty), s trojrozměrnými předměty (obraz získává reliéfní charakter), s prvky ze stavebnice Lego (reflexe v dětství nejoblíbenější hry). Lze tedy, kdyby na tom záleželo, rozlišit, kdy je Ewert „pouhým“ malířem a kdy je obrazovým „konstruktérem“. 

Teprve soustředěný pokus o komplexní percepci Ewertových pracovních metod a způsobů osobité interpretace obsahů jednotlivých děl může být označen za vnímatelovu „partnerskou účast“. Ewertovy obrazy většinou sestávají z několika propojených částí, k jejichž inspiraci ukazují „výkladové“ názvy (*).

Ovšem i tak si vnímatel nemůže být zcela jist, že Ewertovy obrazy vstoupily do jeho mysli a citu. O zmíněné komplexnosti vnímání vskutku lze hovořit jen v rovině pokusu. Je totiž vyloučeno, jsem o tom přesvědčen, aby návštěvník výstavy dokázal Ewertův projev uchopit v obsahové a formové celistvosti. Nazírám však rovněž, že toho snad ani není zapotřebí, neboť pro každé malířské dílo, které se nezabývá věcností, lze mít rozličné výklady. A k tomu ještě připojme cíleně osvětlenou správnost tradovaného mínění, že umělecké dílo výklad nepotřebuje, má být samo ze sebe komunikativní. Dobře. Ale díla Ewertova jsou rozhodně v tomto smyslu výjimkami. A soudím ještě, že i věcný výklad samotného autora (k ničemu takovému se ovšem dosud neuchýlil) co je čím, a proč je to právě tak v té které spletité kompozici, mohl by snad přispět k formální rétorice, nikoliv k nápovědi, jak vnímat obrazy. Divák dál zůstane ztracen v enigmatických odkazech, prolínajících se liniích, barevných polích, ve hře kolážovaných a materiálových jednotlivostí.

Už sto let (od vzniku abstrakce) však existuje varianta privátní recepce. V čem vězí? Nebudu-li toporně vyžadovat od výtvarného díla, aby mně věrohodně sdělilo, např. jak roste hrušeň, obraznost a vcítění umělcovo může otevřít moji obraznost a mé vcítění. Nahlížené dílo pak mohu přijímat rozměrem sebe sama, po svém, skrze míru svých znalostí a zkušeností. Pak mohu už bez obtíží rozlišit třeba to, že Ewert není abstraktním malířem, neboť vše, co podle svého konceptu sděluje, je myšlenkově určité. Jakkoli proplétá události ze zápisků své mysli v přebohaté koncepci bludiště individuálního ducha, jsem-li svým uzpůsobením hledačem, přijdu si na své. Objevím v Ewertových složitých kompozicích skrytou krásu. Tu, jež vychází z malířovy vášně pro klasickou hudbu nebo pro krajinu na různých místech Evropy nebo pro obdiv k místům spjatým s tvorbou předních osobností moderního evropského malířství.

Byť si má aktuální Ewertova výstava charakter spíše komorní, dostatečně ozřejmuje originalitu jeho vrstvených reminiscencí, jimiž obohacuje soudobou malbu.

 

Ukázka z tvorby:

 Paul-Ewert Koncert-pro-cembaloPaul-Ewert KompozicePaul-Ewert Srbská-krajinaPaul-Ewert Obraz-se-schovanou-lokomotivou

 

 

 

 

 

Paul-Ewert Postmediteránní-invence-IIPaul-Ewert Africká-krajina-č.1Paul-Ewert Postmediteránní-invence-IV

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Paul Ewert: Koncert pro cembalo a některé z mých barokních manýr z roku 2009, akryl a koláž na plátně, 2009. Foto: Jan Dočekal

2/ Paul Ewert: Kompozice, akryl na plátně, 2000. Foto: Jan Dočekal

3/ Paul Ewert: Srbská krajina, akryl, tužka a koláž na plátně, 2017. Foto: Jan Dočekal

4/ Paul Ewert: Obraz se schovanou lokomotivou a vzpomínky na dětství, akryl a písek na plátně, 2009. Foto: Jan Dočekal

5/ Paul Ewert: Postmediteránní invence II aneb Radost ze znovuobjeveného evropského jihu, fotokoláž, akryl, kostky lega a plastová paleta na plátně, 70 x 70 cm, 2013. Foto: Jan Dočekal

6/ Paul Ewert: Africká krajina č. 1 (s kamerunskou vlajkou), akryl, tužka, fotografie a kousky lega na plátně, 2017. Foto: Jan Dočekal

7/ Paul Ewert: Postmediteránní invence IV aneb Malá lotrinská nukleární sinfonietta (podle Vítězslavy Kaprálové), fotokoláž, akryl a kostky lega na plátně, 70 x 70 cm, 2013. Foto: Jan Dočekal

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 12 Květen 2017 12:42 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 



banner Pidivadlo

Partneři