S pronikavým pohledem pod povrch věcí a dějů

Email Tisk PDF

 

Lubomír KresbaDožije-li se umělec vysokého věku, může se stát legendou. Zemře-li však mladý, často bývá zapomenut. Malíř, grafik, sochař, keramik a pedagog Lubomír Kressa (6. 12.1941 v Třebíči – 20.7.1981 tamtéž) dostal od osudu pouhých osmnáct tvůrčích let. 

 

 

Za tu krátkou dobu vytvořil však rozsáhlé, znamenité dílo. Dnes, s odstupem třiceti pěti let, je stále, ba s ještě větší intenzitou, zdrojem nevšedních podnětů a zaslouženého obdivu. Kressovy tvůrčí výkony patřily ve druhé půli 70. let 20. století k tomu nejlepšímu, co u nás vznikalo v surrealistickém sochařství a malířství. Rozpoznáno to ovšem nebylo hned. A s plným doceněním je to ještě horší. Je stále odkládáno.

V letošním roce je připomínka Lubomíra Kressy dvojnásob aktuální. 20. července uplynulo třicet pět let od jeho náhlého, dosud ne zcela objasněného úmrtí a 6. prosinec je dnem, kdy by se dožil pětasedmdesátin. Těm, kteří ho znali, zůstává v paměti vitální, mladý umělec. Svými ještě mladšími uměleckými společníky byl vnímán jako autorita. Nejen pro talent, jímž oplýval, ale i pro celkový kulturní rozhled. V roce 1972 dokonce učinil pokus o založení soukromého diskusního klubu, s orientací na výtvarné umění a literaturu.

Kressova cesta k umění byla dlouhá a klikatá. Vystřídal několik zaměstnání. Byl číšníkem, soustružníkem, skladníkem, závozníkem. Vše ale mělo jen přechodný charakter, kdežto svoji tužbu věnovat se výtvarné tvorbě označil již před dospělostí za nezvratně pevnou. Faktický prostor k jejímu uskutečnění dostal teprve v jednadvaceti letech, kdy byl přijat ke studiu uměleckého kovářství a zámečnictví na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově. Od roku 1966 vedl až do konce života estetické oddělení Okresního domu pionýrů a mládeže v Třebíči. Souběžně rozvíjel dle přesně vymezeného konceptu autonomní tvorbu v kresbě, malbě, grafice, sochařství a okrajově i keramice. Byl průbojným výtvarným talentem. Mnohotvárnou, důsledně koncipovanou tvorbou převážně surrealistického charakteru byl obrácen k člověku, k jeho komplikované individualitě. Reagoval na podněty vyvěrající ze vztahu člověka k přírodnímu dění, k městské civilizaci a k prostředkům techniky.

Dominantní složkou osobité tvorby monotypů z obvazové tkaniny Kressa učinil stylizaci lidské postavy a organické tkáně. Dramatičnost, bizarnost a proměnlivost dílem nahodile vzniklých otisků (dělením a zmačkáním narušené gázy) i sama skutečnost touhy po stále nové tvůrčí hře, jej přivedla v poměrně krátké době k četným aplikačním variantám této specifické výtvarné technologie, jež skvěle souzněla s jeho směřováním ke grafickým parafrázím života. V další vývojové fázi přetiskoval černé gázové postavy do školních deskriptivních a architektonických výkresů, později je konfrontoval s kresbou nebo s malbou interiérů či krajin s krystaly polodrahokamů.

V poslední třetině 70. let navázal na monotypy kresbami bělobou na černý papír. Vznikly složité struktury evokující spleť živé tkáně, biologickou strukturu naplněnou proměnami živé látky. Technologii monotypu z lékařské gázy znamenitě uplatnil spolu s dekalkem rovněž v nadreálných malbách, jejichž vnitřní uspořádání je osobitě vymezenou stylizací monumentalizovaných vizí tajuplných organismů. Z hlediska faktury jsou nejpřesvědčivějším dokladem autorova vytříbeného citu pro vyvažování protikladu a souladu, celku a detailu, plochy a linie, vše s akcentem na barevné podání.

Antropomorfní (a ve složitých strukturách linií "tkáňový") charakter vtiskl též převážné části tvorby sochařské, drobné i monumentální surrealistické skulptuře. Svařovanou ocel cítil jako téměř osudový materiál. Jeho hrubou strukturu, v konečné fázi z výtvarného hlediska vlastně krásnou, přirovnával: "Se vším je to tak. Krásné je všechno, co jako krásné chceme vidět. Vždycky záleží, co je za tím".

Kressova keramická tvorba není rozsáhlá a vzbuzuje z jeho výtvarných aktivit nejméně pozornosti. Byla vlastně ve druhé polovině 70. let reakcí na příležitostné zakázky pro architekturu. Ve spolupráci s keramikem Jiřím Koňákem vytvořil pro Třebíč (základní škola a mateřská škola) monumentální keramické reliéfy Záznam krajiny a Svět poznání dítěte (oba šamotová hlína, glazované kachle) a šest stylizovaných květů (pálená hlína).

Životním postojem a všemi projevy existence byl nekonformní, téměř stále vybočoval. Po celý čas ale vyznával, v duchu klasické tradice, že umění má zvláštní sílu, již pro vnímavého pozorovatele není nesnadné rozpoznat, a že být umělcem není činnost jako každá jiná, nýbrž v mnoha ohledech specifická, vyžadující pronikavý pohled pod povrch věcí a dějů.

Uskutečnil pouze dvě samostatné výstavy, první v roce 1966 v brněnském Trýbově klubu (s Josefem Kremláčkem), druhou o třináct let později opět v Brně, v Galerie mladých (s Milanem Nestrojilem). První samostatnou výstavu v Třebíči, v místě celoživotního působiště, měl až čtyři měsíce po smrti, u příležitosti vzpomínkového večera k nedožitým 40. narozeninám. V rozpětí let 1965 až 1981 byl zastoupen na dvaceti šesti kolektivních výstavách v Československu a na dalších osmi v zahraničí.

[Aktualizovaný text z katalogu k výstavě Lubomír Kressa st. (1941 - 1981), Výběr z díla, Galerie Malovaný dům Třebíč, červen 2001].

 

Z textů ve výše uvedeném katalogu si dovoluji přejat pasáž napsanou v roce 1991 Ladislavem Novákem: … kreslí nyní na větších formátech buď černou tuší na bílý podklad, častěji bělobou na černý papír bohaté organické struktury, které opět občas evokují lidské hlavy či celé postavy (…) Tyto kresby byly více než příslibem do budoucnosti (…) Štědře rozdával své práce a některé z nich jsou dnes již nezvěstné a nedostupné. Co zbylo, svědčí neklamně o opravdovém a talentovaném úsilí. 

 

Zdroje:

abart-full.artarchiv.cz/

Katalog výstavy Lubomír Kressa st., Retrospektiva, Galerie Malovaný dům, Třebíč, 4. 6.1991 – 30. 6.1991, texty: Jiří Valoch, Ladislav Novák.

Katalog výstavy Lubomír Kressa st. (1941 – 1981), Výběr z díla, Galerie Malovaný dům, Třebíč, červen 2001, texty: Ladislav Novák, Jiří Valoch, Jan Dočekal.

 

Ukázka tvorby:

Lubomír-Kressa bez-názvu-ILubomír-Kressa bez-názvu-IILubomír-Kressa bez-názvu-III

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lubomír-Kressa bez-názvu-IVLubomír-Kressa bez-názvu-VLubomír-Kressa Hlava

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lubomír-Kressa KrálLubomír-Kressa Kruhy-životaLubomír-Kressa Tři-postavy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Popisky:

1/ Lubomír Kressa: Bez názvu, kresba černou tuší na bílém podkladu, 1968. Foto: Josef Němec (reprodukce z katalogu výstavy Lubomír Kressa st., Retrospektiva, Galerie Malovaný dům, Třebíč, 4.6 – 30. 6.1991)

2/ Lubomír Kressa: Bez názvu, kresba a akvarel na převzatém deskriptivním výkresu, nevročeno. Foto: archiv Lubomíra Kressy ml.

3/ Lubomír Kressa: Bez názvu, monotyp, 1963. Foto: archiv Lubomíra Kressy ml.

4/ Lubomír Kressa: Bez názvu, olej na desce, 1972. Foto: archiv Lubomíra Kressy ml.

5/ Lubomír Kressa: Bez názvu, olej, 1969. Foto: archiv Lubomíra Kressy ml.

6/ Lubomír Kressa: Hlava, kresba bělobou na černém podkladu, 1980. Foto: Josef Němec (reprodukce z katalogu výstavy Lubomír Kressa st., Retrospektiva, Galerie Malovaný dům, Třebíč, 4.6 – 30. 6.1991)

7/ Lubomír Kressa: Král, olej na desce, nevročeno.Foto: archiv Lubomíra Kressy ml.

8/ Lubomír Kressa: Kruhy života, kresba bělobou na černém podkladu, 1976.Foto: Josef Němec (reprodukce z katalogu výstavy Lubomír Kressa st., Retrospektiva, Galerie Malovaný dům, Třebíč, 4.6 – 30. 6.1991)

9/ Lubomír Kressa: Tři postavy, kresba, monotyp, akvarel na převzaté architektonické kresbě, 1966. Foto: archiv Lubomíra Kressy ml.

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 30 Listopad 2016 10:12 )  

Jan Dočekal

Jan Dočekal

historik umění, výtvarník, publicista

* 12. července 1943 v Třebíči

Vyučil se frézařem, studoval dějiny umění a estetiky, byl dělníkem, technologem, reklamním výtvarníkem, obchodním ředitelem v tiskárně, učitelem výtvarné výchovy.

Vydal: Grafika Maxe Švabinského (Muzeum a galerie Dačice, 2001), Všední věci / Za prahem umění (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2004), Recenze Texty Rozhovory (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005), Rozhovory 2005 – 2013 (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2014), je editorem knihy vzpomínek a básní Vlastimil Toman - Životní cesta (Amaprint-Kerndl, Třebíč 2015).   

 



Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB