Plzeň v srpnu 1968 na Plzákových fotografiích



 

Plzák 1968 výřez přebalIniciátorem vzniku fotografické knihy Plzeň v srpnu 1968 byl fotograf Vlastimil Leška (1979–2018). Ale letos 26. června bohužel předčasně zemřel (viz) a vydání se nedočkal. Kdyby ano, našel by v knize také šest svých fotografií.

 

 

Většinu nicméně pořídil jiný fotograf. Jiří Plzák (*1933). Je to muž, jehož strýcům komunisté kdysi zabavili prosperující podniky a vystěhovali je dokonce z domovů. Nu, a Jiří Plzák „Úvodem“ připomíná Plzák 1968 přebalpřemýšlejícím lidem dosti povědomou věc.

 

Svoboda není samozřejmost. A musíme o ni bojovat. Stále.

 

„Je zajímavé,“ píše Jiří Plzák, „že za celá léta pobytu sovětských vojsk na našem území jsem neslyšel o žádném protestu, ale když měl před pár lety projet naším územím americký konvoj, protestů bylo najednou mnoho a nejvíce se ozývali komunisté... O protestech proti plánovanému umístění amerického radaru se ani nehodlám zmiňovat, protože mi to připadá trapné.“

 

Snímky v publikaci o srpnu 1968, ale nejen o něm, jsou členěny do pěti částí Majáles, Oslavy osvobození, Okupace, Na jiných místech Československa a Jak šel čas. Ta prvá sekvence se vrací do roku 1965, kdy se začala psát historie plzeňských studentských slavností, přičemž rok nato se stal „králem Majálesu“ Miroslav Horníček.

 

Roku 1968 byl pak v dnes už neexistujícím a lesem zarostlém přírodním divadle v nedalekém Starém Plzenci (původní Plzni) vybrán za krále student Karel Pelák. Jenže se vybíralo naposled. Roku 1969 se už majáles konat nemohl a tato tradice se obnovila teprve po převratu.

 

Druhá část knihy zdůrazňuje, že Plzeň nesměla až do roku 1968 připomínat své americké osvoboditele. A tenkrát zjara to napravili. Na delší dobu naposled. Nicméně Plzákův snímek z oslav se objevil v západoněmeckém magazínu Der Spiegel.

 

Předposlední oddíl publikace ukazuje Rusy taky na některých jiných místech naší země, kde došlo i ke skutečným konfliktům. Konkrétně v Praze, v Ostravě a v Brně.

 

Klíčem ke knize je ovšem nejrozsáhlejší třetí díl Okupace.

 

V úvodu je zdůrazněno, že tank číslo 23 (vystavený za totality na Smíchově) měl paradoxně číslo přesně odpovídající počtu let mezi roky 45 a 68, kdy k nám Rusové na tancích dvakrát přijeli. A na Plzákově fotce je kolona obrněnců přímo před dnešním magistrátem.

 

„Okupanti, jděte domů!“ hlásá azbukou vyvedený nápis nad dnes už zaniklým biografem Čas a občané na tanky psali, ba malovali (přehnaně) hákové kříže.

 

Více i méně spontánně vznikaly transparenty i plakáty, na nichž se (podle vzpomínky Ctibora Fojtíčka) podílel třeba i výtvarník Jiří Kovařík (1932–1994). Měl totiž ateliér blízko rozhlasu. A fascinují snímky občanů rozesazených beze zbraní „na stráži“ právě před zdejším „rádiem“. K útoku podobajícímu se tomu v Praze zde naštěstí nedošlo.

 

Někteří zaměstnanci paneláren naložili zatím na auta železobetonové nosníky a dlouhými soupravami blokovali křižovatky. Na jedné z fotek taky vidíme pálení tiskovin, jež shazovala letadla. Nad Plzní krouží ruský vrtulník a letáky zatím planou na chodníku a v těsné blízkosti Plzeňanů. Také byly ničeny ukazatele a překreslovány dopravní značky. „Moskva 2 000 km“ stojí na „šipkách“. Jiní občané sňali z domu na náměstí znak Svazu československo-sovětského přátelství a lidé se demonstrativně zbavovali legitimací této organizace, a dokonce je přibíjely na dřevěný plot. Na fotografiích najdeme i stránky tehdejší Pravdy, deníku západočeského krajského výboru Strany, a jistěže taky zde se psalo proti okupantům.

 

Slovo jistěže ale není namístě. Proč? Rusové se vydání novin v Kovářské ulici pokoušeli zabránit. – Jiřímu Plzákovi bylo 34 let. Pracoval v družstvu Fotografia, i sebral dva aparáty a vyšel do ulic za „zákazníky“, jak žertoval. Bál se jen zpočátku, pak už byl drzý a 21. a 22. srpna spotřeboval čtyři kinofilmy plus osm svitkových filmů 6 x 9 centimetrů. Nato odjel (pracovně) do Spolkové republiky a tamním novinám část negativů prodal.

 

Dodejme jediné. Už 16. října 1968 byla přítomnost vojsk u nás uzákoněna.

 

 

Viktor Steinbach a Vlastimil Leška: Plzeň v srpnu 1968

Fotografie: JIŘÍ PLZÁK, Vlastimil Leška, Viktor Lomoz a ČTK

Úvod Jiří Plzák. Včetně vzpomínek Vlasty Jahlové, Jiřího Šplíchala a Ctibora Fojtíčka. Vydala NAVA. Plzeň 2018. 96 stran. ISBN 978-80-7211-537-2

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 06 Srpen 2018 10:34 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB