Sherlock Holmes nikdy nezemře




Macbirdová výřez přebalStejně jako morálka vychází umění z toho, že někde uděláte čáru.
Chesterton

 

 


Když jsem koncem minulého století vstupoval do České společnosti Sherlocka Holmese, nejvíc mě překvapilo, nakolik jsme jako členové (a recese nerecese) museli až ostentativně věřit, že guru z Baker Streetu 221b „dosud žije“.

 

Měl jsem s tím šlamastyky. Bez problémů jsem třeba dokázal akceptovat jinou povinnou premisu, podle které byl Conan Doyle jen literární agent doktora Watsona; ale tohle?
Odborný poradce Společnosti, spisovatel Rudolf Čechura, mi ale věc objasnil. Udělal to jednou v Plzni a s typickým pro sebe maxifíkovským poklidem: „Pane Fencle. Z Kánonu nám zanechaného Watsonem lze odvodit Holmesovo datum narození, ale o datu úmrtí se nikde nehovoří, takže taky letos na schůzi prostřeme i pro něj, to kdyby se náhodou na tradiční oslavu svých narozenin dostavil.“


Že by nejslavnějšímu detektivnímu poradci všech dob bylo už hodně, ale hodně přes sto let, neřeší v podobných holmesovských společnostech nikdo, a že jich po světě vzniklo už pomalu tisíc. Ale vlastně věc chápu. Přinejmenším z jednoho důvodu. Literárně je ta postava opravdu nesmrtelná, ať se to už komu zajídá či naopak líbí. A příběhy, v kterých Sherlock surfuje a povětšinou Macbirdová přebaltriumfuje, budou vznikat až do skonání světa. To je jisté. Už dávno je sice nepíše doktor Watson a dávno tedy neběhá s rukopisy Londýnem za Doylem, ale produkují je mnozí, a to i autoři často renomovaní, jak to dokazuje třeba i Literárními novinami nedávno zmiňovaná Velká kniha příběhů Sherlocka Holmese, editovaná Otto Penzlerem (http://www.literarky.cz/blogy/ivo-fencl/25182-nkolik-kilo-ma-kniha-sherlockovskych-pibh-ktere-conan-doyle-takka-nepsal).


Tentýž Otto Penzler napsal i následující slova o publikaci Umění v krvi, jejíž originál vyšel roku 2015 v Londýně:


Ve světě, kde je víc holmesovských pastišů, než je zdrávo, je vzácné, když se některý z nich povznese vysoko nad ostatní. A Umění v krvi se tento pozoruhodný výkon podařil a zaslouží si, abychom před ním smekli loveckou čapku.


Jak se zdá, disponuje navíc novinka holmesovského universa minimálně třemi klíčovými složkami nejlepšího představitelného pastiše. A to? Slovy sherlockovského znalce Leslie S. Klingera je to „důkladný výzkum, věrohodnost a nesmírná zábavnost. Nu, a renomovaný scenárista známé Hry o trůny Bryan Cogman už jen dodá: „Tak tohle by okouzlilo i samotného Doyla. Živé dobové podrobnosti, vynikající spletitá zápletka, svižné tempo; a co je nejdůležitější, hluboký respekt k postavám klasika.“


Román Umění v krvi má devět částí a třicet kapitol. Sherlockovi je čtyřiatřicet a po neúspěšném pokusu rozluštit vraždy spáchané pověstným Jackem Rozparovačem se uchýlí ke kokainu. Z letargie ho neumí vytrhnout ani jeho nejbližší přítel; zato zvláštně šifrovaný dopis z Paříže zapůsobí jak bomba shozená na Baker Street. Francouzská hvězda kabaretu má totiž syna s jistým anglickým šlechticem, a ten syn zmizel. Holmes a Watson putují do Paříže a později zasněženými pláněmi Lancashiru. Případ je ovšem, jak Sherlock tušil, spletitější, než jaký vypadal, únos je špička ledovce a stopy řady dalších zločinů cílí k jedinému, nedotknutelnému člověku, přičemž pátrání bohužel komplikují intriky vlastního Sherlocka bratra Mycrofta. Watsonovo přátelství čeká mimo to zkouška.


Kniha je uvedena Předmluvou, v níž autorka vypráví (a bezelstně věřím, že nelže), jak za olympijských her 2012 pátrala v knihovně Wellcome Trustu po informacích o viktoriánském lékařství. Ale směr bádání změnila. Rozbalila totiž jisté zteřelé pojednání o užívání kokainu a spatřila u zadní jeho desky svazek listů. Na jejich titulní straně stálo vybledlým inkoustem: Dr. John H. Watson.


Bonnie Macbirdová se domnívá, že takto objevený román zůstal nezveřejněn z toho důvodu, že odhaluje v Holmesově povaze zranitelné místo, jež by jej ohrožovalo v dalších letech bojů.
Bonnie Macbirdová není Angličanka, ale narodila se a vyrostla v San Francisku, absolvovala Stanfordovu univerzitu a specializovala se na ní na film a hudební umění. Má za sebou hollywoodskou kariéru, pracovala pro slavné studio Universal, napsala seriál Tron a posbírala tři ceny Emma za scénáře a produkci dokumentů i jedenáct cen Zlatý orel. Produkovala muzikály a hry, je režisérkou, divadelní a filmovou herečkou, maluje, vede oblíbený kurz scenáristiky na Kalifornské univerzitě, přednáší o psaní i tvůrčích schopnostech a tato její kniha možná není těžké čtení, avšak určitou sofistikovanost naznačuji citáty, jimiž uvedla jisté její oddíly. Například?


Všechno je jednodušší, než si myslíte, a zároveň složitější, než si představujete. Goethe. Malíř by měl každé plátno začít nánosem černi, neb všechny věci v přírodě jsou tmavé, dokud je nevystavíme světlu. Da Vinci. Umělec musí být přítomen ve svém díle jako Bůh ve svém stvoření, neviditelný, a přece všemocný; musí se projevovat všude, a přece zůstat nespatřen.

Flaubert.


V závěrečném Poděkování autorka přiznává, že rysy jejího Holmese pro ni ze všech dosavadních jeho představitelů ztělesňují především Jeremy Brett, Robert Downey Junior a Benedict Cumberbatch. A doktora Watsona vidí pak nejradši jako „zábavného Co to kčertu vyvádíte?“ Johna Martina Freemana. „Jestli v mé knize zaslechnete některé z těchto skvělých herců, je to jejich vina,“ žertuje. „No dobrá, tak moje. Ačkoli mým úmyslem bylo, aby převážil sir Arthur, a doufám, že se mi to podařilo.“ Myslím, že ano. Snad i proto, že část románu napsala přímo v londýnské Baker Street, a to v hotelu Park Plaza Sherlock Holmes.


Svůj recenzní výtisk jsem získal díky členství v Klubu Kosmas a jako poděkování za věrnost „doličnému“ knihkupectví.

 


Bonnie Macbirdová: Umění v krvi. Dobrodružství Sherlocka Holmese. Přeložila Petra Diestlerová. Redakce Viktor Janiš. Mladá Fronta. Praha 2017. 256 stran. ISBN 978-80-204-4051-8

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Ivo Fencl

Ivo Fencl foto Eva Smolíková

(16. 4. 1964 v Plzni) Labilní i silná (souběh) osobnost, která se realizuje prvořadě psaním, ale i četbou. Bude vám vykládat, že tvoří jen kvůli jisté Jorice (své femme fatale), ale máme podezření, že těch důvodů skrývá víc.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB