Jak se mluví na Plzeňsku aneb Slovník

Email Tisk PDF

 

Hajšman plzensko-cesky-slovnik výřez obalAsi pět let sestavoval Jan Hajšman (jinak třeba autor Průvodce naučnou stezkou Údolím Úslavy či objemné publikace Městský obvod Plzeň 4) sto sedmdesátistránkový Plzeňsko-český slovník, trefně charakterizovaný podtitulem Pročpa tudlecto řikáme?.

 

 

Zprvu prý autora nenapadlo, že se dvoustránkový seznam slov typu vysokačky (gumáky), saturna (vlasec) a čišet rozroste, ale neuvěřitelné se stalo skutkem; ačkoli za tu cenu, podotýkám, že kniha koneckonců shromažďuje i několik výrazů neužívaných „akorát“ na Plzeňsku, nýbrž i jinde. Autor pak prohlašuje, že se Hajšman plzensko-cesky-slovnikmu jednalo též o připomenutí slov už pozapomenutých, i když užívaných relativně nedávno, například v osmdesátých letech.

 

„Zvláště slova přejatá z němčiny se (ovšem) do češtiny dostávala ve všech národnostně smíšených oblastech,“ přiznává (a hranice Sudet, upozorňuji, v jednom místě kopíruje hranici Plzně). „Často však se výslovnost těchto slov v plzenštině mírně liší, nebo je jejich význam posunut.“

 

Jan Hajšman není vystudovaný jazykovědec, nicméně se odhodlal slovník budovat ryze etymologicky a mimo jiné jej zaplnil příklady užití slov; typická zde přítomná hesla tudíž vypadají následovně:

holt - tedy * Tak to holt budeš mušet udělat! – Tak já holt pudu s tebou, dyš to nezvládneš sama. * z něm. halt tak, tedy, inu

recht – 1. mít recht – mít pravdu, dobře udělat * Tak sem jí sbalil kufry, ať de, dyš chce. Máš recht, copa s ní. * z něm. Recht pravda

2. přijít recht – přijít vhod * Že fčera dorazila až v deset, mi přišlo docela recht

šický – všichni * Že je Jarča kráva, vo ní řikaj šický

 

U posledního výrazu bych se zastavil. Proč? S upozorněním, že „šický“ nepoužívají na Plzeňsku „šický“ (všichni), tak jako ani řadu jiných tu shromážděných výrazů, a mnohá ta slova „Plzenští“ komolívají taky jinak. A pokud bych tudíž já sám a podle vlastní zkušenosti, paměti a citu sestavoval podobný slovník, zrovna o slově „šický“ bych nevěděl. O  „všický“ (všichni) zato ano.

 

Ke koupi Hajšmanovy knížky nemusí ponoukat jen jistota, že budete vlastnit dlouhý seznam slov a jejich významů. Autor jej totiž prokládá ještě druhým slovníkem. Chytře. Ten je sestaven z neoficiálních (ale i oficiálních) místních názvů jako Roudná, Doudlevce, Bolevec, Čechurov, Černice, Škvrňany, Petrohrad, Sylván, Vinice a Slovany (jména čtvrtí), Homolka, Svazáček, Peklo, Branka, Mráček neboli Mrakodrap, „U Práce“, Zámeček, Výstaviště, U Jána anebo Šídlovák, Senečák a Židovák (názvy rybníků).

 

Těchto jmen tu objevíme okolo sto padesáti a Plzeňané (nebo vlastně Plzeňáci) je více i méně běžně užívají při orientaci. Jak jsem se ovšem překvapeně dozvěděl, dnešní mladí už (s výjimkami) neznají (výše zmiňovaná) slova německého původu, jak je „ti starší“ ještě slýchali. Jak je slýchali od rodičů a prarodičů (rozených před válkou). A tak si „holt“ co rodilý Plzeňák budu muset dávat pozor a dotyčné výrazy buď úplně přestanu do toku řeči vřazovat. Či ne, pak je ale patrně budu muset během přestávky v projevu vždy vysvětlit.

 

Jako pramen Jan Hajšman využil (a nezneužil) mimo jiné i bakalářskou práci Šárky Jiříčkové Specifika rodinné komunikace v plzeňské rodině (2012) a nikdy nezveřejněný rukopis Karla Rodiny Dialektologie Plzeňska, uložený v Ústavu pro jazyk český.

 

Pro mluvu Plzně a okolí jsou obzvlášť typické dvě předpony „tu“ a „ze“ a dvě přípony „pa“ a „le“.

 

Ty první bývají užívány ve slovech jako tuten (tento), tamto (fakticky přeložit nelze) či zepředu, druhé u výrazů jako dypa (kdy), japak (jak) či takle a todle (takto, toto).

 

Zatímco zejména moravská nářečí (brněnský hantec, ostravština, valašské nářečí) se těší publicitě, plzenština nikoli. Existuje tedy vůbec? Že ano, má dokázat právě Hajšmanův poměrně obsáhlý slovník.

P. S.

 

Ne zcela dokonale (protože s občasnými odskoky na Domažlicko) se v posledních týdnech ten samý jazyk pokusila zachytit a zhustit rovněž spisovatelka Eva Frantinová v tištěné příloze Haló novin „Literatura umění kultura“, přičemž virtuální verze jejího článečku je zde: http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2017/203-50-2017-20-prosince-2017/2072-nareci.

 

Jan Hajšman: Plzeňsko-český slovník. Pročpa tudlecto řikáme? Vydal Starý most. Plzeň 2017. 176 stran. ISBN 978-80-87338-78-0      

 

 

Ukázky:

Představme si češtinu, potažmo plzenštinu, jako kotlík zavěšený nad ohněm. Základní surovinou byla snad ona imaginární staroslověnština, kterou si přinesli naši předci z pravlasti ležící někde na východě. A přísady, kterými „pokrm“ dochucujeme, jsou všechny vlivy, které do onoho „prajazyka“ pronikají. Jídlo v tomto kotlíku se vaří nepřetržitě již asi 1 500 let. Část chutí byla během té doby přidáním jiných ingrediencí překryta nebo se dlouhodobým vařením jednoduše vypařila. Některé přísady náš jazykový pokrm na čas zajímavě ochutily, časem však u nich zprvu výrazné aroma zesláblo. Jiné přísady se staly trvalou součástí neustále se zvolna měnící jazykové krmě...

 

Obyvatelé Plzně jsou a vždy byli hrdí, zdravě konzervativní, a proto dosti odolní proti momentálním nápadům, politickým veletočům a novotám přicházejícím odjinud. Vzpomeňme, jak... vyběhli s Žižkou, jakmile poznali, co je zač. Po staletí pak slavili tzv. Nový svátek, kterým si připomínali ukončení dlouhého neúspěšného obléhání města husity v letech 1433-1434. Až v době národního obrození, kdy se z nezvladatelných husitů... stali hrdinní čeští válečníci... bylo od slavení... upuštěno. V opačném případě by Plzeň se svým otevřeným protihusitským postojem opět stála proti většině českého národa. Mimochodem, možná nastal čas se k tradici slavení Nového svátku znovu přihlásit.

 

Ani v roce 1618 se Plzenští nenechali pobláznit a nevrhli se bezhlavě do povstání, špatně organizovaného Prahou a českými stavy. Plzenští konšelé, ač silně katoličtí, se také nikdy nepřipojili k protičarodějnické hysterii..., v Plzni nebyla z těchto důvodů nikdy upálena žádná žena.

 

Připomeňme, že Plzeň osvobodili v roce 1945 Američané, a nikoliv Rusové, a Plzeňané se k této skutečnosti dodnes hrdě hlásí. Není též náhodou, že v Plzni mívá konzervativnější pravice silnější postavení než v jiných srovnatelně velkých českých a moravských městech...

 

Věřme tedy, že Plzeňsko-český slovník , který se veřejnosti poprvé dostává do rukou, přispěje k růstu zdravého plzeňského patriotismu a rehabilitaci plzenštiny jako samostatného a svébytného jazyka...

 

Vážení čtenáři,

nenašli jste v našem slovníku výrazy, které používáte vy, rodiče či prarodiče? Pak si je můžete dopsat na volnou stránku a také nám je poslat na adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , abychom je případně mohli zařadit do příštího vydání.

Tudlecto sem níčkonc vyšpekuloval:

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 01 Leden 2018 11:53 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB