Cyklo-šípologie

Email Tisk PDF

 

Rychlé šípy přebalJestliže může mezi pošetilci bujet věda zvaná šípologie, pak nepochybně existuje i její sportovní podmnožina a cyklo-podmnožina této podmnožiny.

 

 

Zkoumat sporty Rychlých šípů je poněkud zdlouhavé, to samé nicméně neplatí o jejich (a tedy asi i Foglarově) vztazích ke kolu. Přičemž...

Tím bezpochyby nejznámějším jízdním kolem, s kterým se hoši Rychlých šípů kdy střetli a popasovali, je zlověstný bicykl Jana Tleskače (z knihy Záhada hlavolamu). A v kresleném seriálu, na který se soustřeďuji raději, sice o dotyčné stínadelské kolo nezavadíte, nicméně roku 1947 byla v časopise Vpřed uveřejněna šestidílná série komiksů, kterou dnes najdete na stránkách 187-191 souborného vydání. Původně vyšla mezi 2. zářím a 7. říjnem a zdejší inkriminovaný bicykl vidíme zprvu bez křídel. Navíc náleží Rychlonožkovi, který na něm ráno co ráno šlape do učení. Ale jednou přistihne u bicyklu tři kolegy z dílny (Tyčku, Baga a Strašouna), i rozječí se: „Zmizte od toho kola! To je MOJE kolo! Ještě by se vám mohlo zadřít za nehet a já bych měl opletačky s úřadem!“ A od té doby bicykl zamyká na řetízek. Jistota je jistota.

Souběžně Rychlonožka odhalí, že jeho kolegové tajně sestrojují své vlastní kolo, které by mělo létat. Objev je to jako hrom, a taky že vše vyzvoní na schůzce, kde chrabrý Mirek rozhodne, že budou trojlístek vynálezců sledovat.

Ještě předtím se ovšem ztratí Rychlonožkovo kolo. Jak by taky ne: má být v sobotu TUZE zkoušeno v Černém údolí.

Ale Šípy se nedají a na zlodějíčky si počíhají. Šokovány pak i pozorují montáž křídel a bizarní vrtule. „Vidíte to krvavé slunce? To je špatné znamení!“ míní Prokopák 1930Strašoun, který tady až podivuhodně asociuje Štětináče či mentalitu Dlouhého Bidla.

A co schválně tipujete? Vychází na obrázku slunko... anebo tam zapadá? Podle mého se vše odehrálo ráno, ale je to diskutabilní.

„Křtím tě jménem Jana Tleskače stínadelskou černou vodou,“ pronese Tyčka a trio losuje, kdo podnikne první let. Strašoun si – smolař - vytáhne černou kuličku a je zdrcen. Není totiž nikdy moc příjemné být pokusným králíkem. A tu...

Vpravdě se ocitáme na půdě ryzího hororu. Navíc...

Rychlé šípy šílenému pokusu překvapivě nezabrání a nešťastník se rozjede jako neřízená střela v ústrety propasti, zapne onu absurdní vrtuli a na dvou obrázcích letí... a letí... a raduje se a jásá. Hurá! Vzápětí se kolo zřítí a hoch si zlomí ruku. Bago pak, pravda, Rychlonožkovi slíbí, že mu trojice učňů koupí bicykl nový.

Foglar ale, pozor, ještě tentokrát nekončí a finále netypicky nastavil o dva obrázky, na nichž Tyčka kajícně běduje: „Ukradli jsme ti kolo, způsobili jsme ti nepříjemnosti – a ty nám všechno odpouštíš! Nejsme hodni z prachu otřít tvoje botky – a – a...“ Načež velkorysý Rychlonožka rozšafně odvětí: „Dobrá, dobrá, mladý muži, však toho od vás taky nežádám! Čistím si botky každý den sám!“ A Metelka do toho mudruje: „Tak se mi zdá, že uplyne ještě hodně vody, než bude Tleskačovo létací kolo znovu vynalezeno!“

Tolik tedy k počátkům kolo-letectví, ale bicykly se v seriálu Rychlé šípy objevily už dřív a poprvé 20. května 1939 v dílu Rychlé šípy závodí (str. 28 souborného vydání). Hoši se tehdy účastnili silničního závodu. Soupeřili s klubem Mladého hlasatele Ontario. Rychlonožka prahl po vítězství, „i kdyby měl zavařit kolo“, nicméně jízda zkrachovala po děsivé strážce Mirka Dušína s neznámým červeným vozem, jenž ujel. Jakýsi Láďa z Ontaria ovšem nelenil, prostě otočil vlastní bicykl a jal se padoucha pronásledovat!

Lehké to ale věru neměl, vždyť pirát silnic „otevřel výfuk, aby nebylo vidět číslo“, a díky této takřka bondovské fintě zmizel. Ne však provždy. Úvodem dalšího pokračování Mirek Dušín je odškodněn se oba týmy obrátí na představitele zákona a zpráva o zločinu jest rozhlášena rádiem. Auto, jak se ví, ujíždělo na Český Brod a hle, nu, a v tamním klubu V jednotě síla se dají do hledání i jiní kluci. Aspoň na hodinu se rozptýlí ulicemi a není to marné, anžto právě jeden člen Jednoty objeví vůz s poškozeným chladičem, a to v autosprávkárně Josefa Vyl… (celé jméno se nedovíme). Bezohledného šoféra díky tomu zadrží četnictvo a Dušínovi staršímu dokonce přijdou peníze na nové kolo pro syna. „Už nikdy ale nedělejte žádné závody na silnici,“ říká Mirkovi otec a až polopaticky nám tak byla předvedena údajná funkčnost sítě Foglarových čtenářských klubů, které tudíž prý půjde využívat i k odchytu lidí.

A už jen pro pořádek! Trať cyklo-závodu měřila tři kilometry, závodníci startovali ve dvojicích a při střetnutí s řidičem registruji až nepřirozenou zkroucenost Mirkovy nohy. Nepřišel dokonce o kus chodidla? ulekl jsem se jako dítě. Ale popožeňme tento náš bicykl.

Prokopák-ŠandaV dílu Rychlé šípy robí šlapohyb (str. 40 souborného vydání) přijdou hrdinové do vetešnictví a spatříme nejméně čtyři jízdní kola. V příběhu Rychlé šípy pod vlivem kočičí pracky (str. 67) padá Rychlonožka poprvé (ale zdaleka ne naposled) právě z bicyklu.

Epizoda Rychlé šípy cvičí sebeovládání (str. 72) je o cyklo-výpravě a vpředu na Mirkově kole spatříme bedničku s psem Bublinou. V dalším dobrodružství Rychlé šípy zkoušejí nového člena nakreslil bicykl hned třikrát také Václav Junek (a později po něm také Marko Čermák) a poprvé zvíme, že každý Rychlý šíp „musí umět na kole jezdit“.

A ne že ne! A tudíž i tlusťoch Bambus to má zvládnout, když se zatouží přifařit ke slavnému klubu pěti hochů, i půjčí si kolo od jakéhosi zevlujícího hocha. Ale má bohužel nadváhu a prásk. Končí v prkenné ohradě.

Na další cyklistické výpravě se Šípy „stanou svědky neštěstí“ (str. 141) a Bublina si nadále hoví v bedně. Jen pozor! Pouze na první pohled sedí před Mirkem a ve skutečnosti asi nově cestuje nad zadním blatníkem Jindrova či Jarkova kola.

Anebo snad jde jen o kreslířský přehmat? Kdo ví. Ale na druhé tabuli téhož příběhu Rychlonožka rozhodně opět padá s kola.

U vody ovšem role bicyklů končí a naposled vidíme už jen jeden na čtvrtém obrázku.

A Rychlé šípy se přesouvají na venkov. V honbě za pašíkem (str. 143) užije bicyklu až nečekaně divošsky i Jarka Metelka, oj žebřiňáku ho ale zklidní.

Cyklo-příběh Nebezpečný sport je ze zimy 1947 a konkrétně z 11. února (str. 164). Jistý Jan Dedků chce zlepšit svůj výkon na zamrzlé louži, kterou objíždí právě na kole, a rekord pětasedmdesáti vteřin hodlá i navzdory Mirkově a Rychlonožkově varování „stáhnout“ na minutu.

„Jděte si radši na Kašpárka, strašpytlové,“ ohrazuje se, což je jediná zmínka o tomto hrdinovi v Rychlých šípech, ale Jenda se bohapustě rouhal, takže mu podklouzla pneumatika.

Pravdou ovšem taky je, že pak leží v dosti nepravděpodobné, ne-li přímo nemožné poloze, a taky na tyto chybičky je dnes ctiteli seriálu poukazováno. A co víc?

Asi vprostřed příběhu Honba za odcizenou knihou (str. 175) hodí jacísi kluci titulní knihu do korby náklaďáku „obchodu zeleninou“ pana V. Melichara, načež se auto rozjede. Jenže Dušín je Dušín a neváhá a způsobně si půjčí cizí bicykl.

„Musím dohnat tamhle to auto,“ vysvětlí jeho majiteli sebestředně, ale za pronásledování jej zdrží strážník řídící křižovatku. A hle. Mirka teprve napadne, že by do firmy pana Melichara mohl prostě zatelefonovat, což i zkusí. Z budky. A následuje happy end.

„Velmi jsi nám pomohl, žes mi kolo půjčil! Vracím ti je s díky a v pořádku!“ dí Mirek vznosně, ale... Mrknete-li do tváře naivního kolo-půjčovatele, napadne vás jediné: To byl vůl!

A nechci ten příběh zlehčovat, ale výraz chlapcova obličeje jest jednoznačný.

A pak? - Následoval zmiňovaný tady už příběh létajícího kola a znovu se bicykl vynořil v titulu k pokračování Rychlé šípy hledají hocha se žlutým kolem (str. 256). Už v Rychlonožkově snu (str. 240) si ovšem všimneme koloběžky, na které se indiánským táborem prohání jeho tatínek v té nejdobráčtější z mnoha svých podob. Čímž ale už vjíždíme do světa Marko Čermáka a v pokračování Rychlé šípy se vzdávají odměny (str. 257) je na pavlači zdárně nalezeno právě žluté kolo, čímž jsem se seriálem protáhli až k cyklo-příběhu Rychlé šípy jezdí na pětikole (str. 306). Ten vyšel prvně teprve v dubnu 1971 (v časopise Rychlé šípy), ale dotyčné pětikolo čekalo předtím snad celou věčnost v „kumbále po panu Tvrdíkovi", který je u Metelků na dvoře.

Nakonec ale Rychlé šípy o kolo zavadily při úklidu, týden cvičily brilantní spanilou jízdu a Rychlonožka, který povětšinou sedával vzadu, několikrát div nesletěl.

I tak ale stačil dělat dlouhý nos na Bratrstvo. A když už měli za to, že nácvik stačil, došlo jednoho odpoledne na tržišti i k předvedení bicyklu a umu jeho krotitelů. Ale je dnes už víc než jasné, že Mirek tenkrát neměl nechat řídit Rychlonožku. Anebo snad „Ježoun" za výsledek nemohl a vážně „ruplo v řídítkách“? Kdopak ví. Ale jistě za katastrofu nemohla ona babka ve žlutém šátku, kterou zoufalý Rychlonožka objímá kol hrdla za pádu a s pokřikem: „Kilo jablek, ale ať v nich nejsou červi! A rychle, máme fofr!“ Načež bohorovně dodá: „Klucííí, vždyť vy jste mi vzali draka…, to jste nemohli chvilku počkat??“

Ano, mohli; ale leda rozhozeni po tržišti. A mimochodem, Rychlonožkova bujará rozvernost během katastrofy a jeho naprostá lhostejnost ke kolektivní katastrofě mi zde přijde v divném rozporu s celkovým duchem Rychlých šípů.

Ale to už brzdíme před závěrem. neboť kola se vynořují už jen v dílu Rychlé šípy jedou na přehradu (str. 307 z června 1971), a to pouze na dvou obrázcích.

Druhý z nich je, pravda, velice podstatný, neboť napravuje dávnou scénu ze silničního závodu dvojic, a to podobně, jako už bylo Foglarem jinde napraveno líčení následků pádu sněhu se střechy. A Mirek zde Rychlonožku prostě a jednoduše kárá:

„Hele – koukej zapadnout do řady, víš, že dvě kola vedle sebe nesmějí jet!“

Nu, a které že jízdní kolo se v Rychlých šípech objevilo úplně naposled?

To Rychlonožkovo. V příběhu Rychlé šípy vidí tajemné světlo (str. 310 z června 1971 a v časopise Rychlé šípy číslo 9). A jak to?

„Ježoun" tenkrát dostal od Mirka za úkol nakoupit ve vsi, ale cestou zastavil u cvičících děvčat.

Ó, běda! Jako by tím reálně i symbolicky končilo nejen bicyklování, ale i tradičně chlapecké pojetí těchto příběhů.

 

Renčín o Bratrstvu a Šípech

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 25 Srpen 2017 07:19 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB