Jiří Olšanský scifoidním historikem

Email Tisk PDF

Olšanský přebalAmerický spisovatel Kim Stanley Robinson (*23. 5. 1952), mimo jiné autor trilogie o přetváření Marsu (Rudý Mars, Zelený Mars, Modrý Mars), dal kdysi (1987) všem fanouškům dobré science fiction k úvaze zajímavou myšlenku. Není sci-fi takhle náhodou jen odnoží či variací historické prózy?

 

 

„V každém příběhu přec je, ať už výslovně či skrytě, obsažena historie, i kdyby fiktivní, a ta pokaždé pojí popisované období s naší přítomnou chvílí nebo nějakou chvílí naší minulosti,“ upozornil. Nu, a má-li pan Robinson pravdu (a velký kus jí bezpochyby má), pak jsou tři nejnovější práce Jiřího Olšanského ze svazku Prostor k navštívení i přímo ideální ilustrací této jeho teorie. Ale suďte sami. - Kniha nakladatelství Nová vlna loni shrnula pod obálku Elišky Olšanské (viz ilustrace) vlastně knihy hned dvě, aby je navíc proložila vcelku brilantní povídkou Podivuhodný příběh Františka Grešle, u které se zastavme ponejprv. Postůjme a...  

Na pouhých pár desítkách stran vlastně zhuštěně čtěme další román. A mystifikaci, točící se ne snad kol (podobně fenomenální) figury Járy Cimrmana, ale zato okolo osobnosti jednoho rodáka z moravského Kačerova, který byl cestovatelem i účastníkem řady vskutku pozoruhodných událostí. „Přesto o něm téměř nikdo neví,“ podivuje se úvodem vypravěč. „Jako by tu působil něčí záměr jeho osobnost utajit.“

Působil-li skutečně onen čísi záměr, pak to Olšanský navždy rozčísl - a změnil. Bez bázně. A v pouhých sedmi kapitolkách se tak můžeme seznámit s uzlovými momenty v žití i útrapách muže jménem František Grešle, který do českých dějin vnesl NEUVĚŘILNO, překonávající jak už zmíněného Járu, tak třeba i Eskymo Welzla.

Tato Olšanského „biografie“ přitom údajně vznikla na podkladě bedlivě analyzované korespondence zmíněného výtečníka, hemžící se sice hrubkami, tím však pozoruhodnější. A Grešle se - navíc a podobně jako Zelig Woody Allena - veledovedně ztotožňoval vždy s postojem toho národa, jehož osudy na své pouti zrovna sdílel, a tak píše o stejné události jinak z pozice Rusa a jinak z pozice Angličana (dejme tomu) a ještě jinak z postu Zulukafra.

Je to k nevíře, ale když prý bylo vypravěči povídky v šedesátých letech minulého století dvanáct let, byl neúnavným sběratelem a padla mu do rukou i tzv. zlatá grešle. Právě od toho objevu (a souvisejících okolností odprodeje Aljašky) se pak počal i odvíjet jeho fatální zájem o fenomenálního Františka, neboli muže schopného vycítit zlato a ocitajícího se nakonec až v ještě neprobádané Antarktidě či na jihu Afriky.

Ano, ano. Slyším. Vím, co voláte. „To není pravá sci-fi.“ Možná ne. Avšak řekl bych, že i „nepravá“ sci-fi může být k popukání, a koneckonců Olšanský vyvážil tenhle ústřední úlet oběma zbývajícími, delšími prózami.

Korybut je sonda do (takřka) reálné historie, respektive do časů husitských, které prý obklopovaly také a právě knížete Zikmunda Korybuta (jak jistě rádi uvěříte). Rovněž jeho pohyby autor rozvrhl do „pouhých“ sedmi kapitol Uničov, Čáslav, Tábor, Praha, Karlštejn, Týn a Řím a pointa mě uzemnila, byť jsem ji od jisté chvíle očekával i se vzpomínkou na někdejší slogan „jsme jenom majetek“. A jsme?

U Olšanského nejde, jak uvidíte, jen o majetky.

Ryzí science fiction, byť víc „soft“ než „hard“, pak představuje úvodní próza Astropakt, která potěší každé srdce lingvistovo, není-li tedy zkamenělé; a obdivuhodně řeší komunikační problém při setkání s civilizací, která nedisponuje jen nějakými sty tóny hlasu (jako my, lidé), ale přímo nespočetným množstvím tónů.

A co se to, proboha, děje! Zem dostává ultimátum a věru nejde o selanku, i zapomeňme raději na veškeré tóniny ze Spielbergových Blízkých setkání třetího druhu a rozhlédněme se kol sebe po nějakém děvčeti, po nějaké zpěvačce. Tou osobou mohu i nemusím myslit (třeba) Annu K., určitě ale vím, že i ona by se v Olšanského příběhu z blízké budoucnosti mohla stát kýženým médiem, zprostředkovatelkou. Román Astropakt je navíc ideální četbou pro slepce a mě osobně dostal optimismem a silou pozemské (i autorovy) racionality. A nikoli, ani jako lidstvo se pokořit nenecháme.

Anebo vy byste si dali sebrat „až do vyhasnutí Slunce“ většinu Sluneční soustavy a nechali byste si propírat mozkovnu z televizního kanálu, který by pro vaše „dobro“ zřídili příchozí jacísi z dálav jménem Guegové? Já tedy ne. I jsem rád, že vím, kdo je Bizet, co je „Toreador“ a že mi autor poradí, jak na vetřelce, jejichž řečozpěv je prostě příliš a krutě slavičí. A ne! Kontaminovat se nikdy nenecháme!

Jiří Olšanský (*1950) to ví. Je restaurátorem nábytku, řezbářem, ale i vynikajícím spisovatelem,  jenž publikoval mnoho povídek a knižně debutoval roku 2012 sbírkou Stroj do lepších časů.

Jiří Olšanský: Prostor k navštívení. Odpovědný redaktor Zdeněk Rampas. Nová vlna. Praha 2016. 350 stran. ISBN 978-80-85845-57-0                             

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Ivo Fencl

Ivo Fencl foto Eva Smolíková

(16. 4. 1964 v Plzni) Labilní i silná (souběh) osobnost, která se realizuje prvořadě psaním, ale i četbou. Bude vám vykládat, že tvoří jen kvůli jisté Jorice (své femme fatale), ale máme podezření, že těch důvodů skrývá víc.

 



Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB