364 stran o Buffalo Billovi

Email Tisk PDF

 

Buffalo Bill přebalKrálem prérie“ se u nás zabýval ve stejnojmenné knížečce, která vyšla v říjnu 1996, již třeba Pavel Grym (1930–2004), nicméně jen Miroslav a Jaroslav Čvančarovi zde navždy zůstanou skutečnými „králi krále“.

 

 

Kratší práci Buffalo Bill. Legendy a fakta uveřejnil prvý z nich přitom už koncem roku 1991 jako součást sešitové publikace Buffalo Bill: Černý přízrak. A pak, přesněji zjara 1995, se pustil i do podrobnějšího zpracování Billovy legendy v jednotlivých číslech Rodokapsu.

Došlo na devětadvacet částí a teprve letos se staly i základem objemné a jmenný rejstřík nepostrádající publikace z Nakladatelství Academia Když u nás byl Buffalo Bill. Jejími recenzenty byli MUDr. Miroslav Kozelský a Mgr. Slavomil Janov.

Je to hodnotný sumář informací a výsledek pilné práce, a to nikoli jen kompilační. Vznikl fascinujícími obrazy přeplněný svazek a probírá život legendárního hrdiny Divokého západu skutečně zevrubně. A stejně jej umí zasadit do kontextu krajiny, doby a tehdejších Spojených států či kdysi charakteristických zvyklostí. A tak sledujeme přerod charismatického dobrodruha, vojáka, zvěda, stopaře a lovce v neméně charismatického herce, který svým jménem navíc kryl řadu brakových autorů o něm píšících. Vyprodukovány byly tak sta svazečků, přičemž v čele jejich výrobců už navždy zůstane paraliterát jménem Ned Judson Buntline (1821–1886).

William Cody žil v letech 1846–1917 a již roku 1921 vybudoval jeho oblíbenec Johnny Baker na hoře Lookout Mountain u Denveru jeho první muzeum. Další bylo otevřeno šest let nato ve městě Cody ve Wyomingu a kupříkladu roku 1946 byla po Buffalo Billovi přejmenována i přehrada na řece Shoshone. Bez zajímavosti však nejsou ani fakta o plukovníkových potomcích; jeho vnuk William Garlow zemřel teprve 19. září 1992 ve věku 79 let a jeho pravnuk Kit Cody se zabil v letadle 14. února 2013 (ve věku 68 let).

Vázaná a barvami hýřící kniha Miroslava a Jaroslava Čvančarových se – věrna titulu – věnuje zvlášť zevrubně evropskému turné tzv. Wild West Show a na jejím konci dokonce nechybí ani seznam měst, které Cody navštívil roku 1906 na území Rakouska-Uherska. Dík tomu zvíme také to, že 28. června toho roku vystupoval v Košicích, 8. srpna v Ostravě, 9. srpna v Opavě, 10. srpna v Přerově, 11. a 12. srpna v Brně a 13. srpna v Jihlavě. Jak jest doloženo, jen den poté projela show ještě i Libercem, nicméně tady už se vystoupení neuskutečnilo.

 

Ukázka 1

Jihlavský rodák a vynikající malíř a ilustrátor Gustav Krum (1924-2011) uvedl ve své vzpomínce nazvané Památce mých přátel:

„V roce 1906 viděl můj otec na jihlavském vojenském cvičišti – execíráku Buffalo Billa, pověstného indiánobijce na turné. Seděl na koni s winchesterem a sestřeloval asfaltové kotouče. Otec jeho artistické střelecké výkony v sedle cválajícího koně obdivoval...“

Večerní představení skončilo – a s ním vlastně i poslední vystoupení Wild West Show nejen na Moravě, ale i v celém rakousko-uherském dvojstátí. Většina jihlavských diváků setrvala na cvičišti až do rozebírání arény a mnozí se přišli rozloučit na nádraží. V udusané půdě opuštěného cvičiště zůstaly otisky mokasínů, jezdeckých bot a kopyt. Staly se na krátkou dobu němými svědky, dokud je nesmazal první déšť...

Reflektory lokomotivy nyní vrhaly světlo na pražce a koleje transferní dráhy do Německého (dnes Havlíčkova) Brodu. S dunivým rachotem vlaky přejely přes řeku Sázavu a pak i přes Labe. A protože vinou odmítavého postoje císařského a královského místodržitelství, nejvyššího politického zemského úřadu, a vinou pražského policejního ředitelství sešlo z exhibic v Pardubicích, Hradci Králové i v Praze, přiblížily se k Jičínské pahorkatině a k vodám Jizery. Poté po hodinách jízdy ryze českým prostředím dorazily do jižní části Liberecké kotliny, kde už, stejně jako v celém pohraničí, převládalo německé osídlení. V důsledku toho v Českém království Němci tvořili celou třetinu populace.

V roce 1906 měl Liberec kolem 34 tisíc obyvatel, z nichž jen desetina přiznávala obcovací jazyk český... Už 7. srpna se v místních novinách Deutche Volkszeitung objevila zpráva, že Wild West bude tři dny účinkovat právě v Liberci, ale pozdější noticka oznamovala, že „ze záměru sešlo a žádné představení se bohužel konat nebude“...

 

Ukázka 2

Velkolepý děj filmu Poslední skalp za Custera začínal záběry odjezdu indiánských bojovníků z vesnice k chystanému útoku na karavanu krytých vozů. Vystěhovalce však včas varuje Buffalo Bill, řídí obranu kruhové sestavy, navíc spěchá a přivádí pomoc vojenských útvarů generála Egena Carra. Imigranti jsou zachráněni a slavný zvěd se utkává nejprve s Vysokým býkem a poté i s náčelníkem Cheyennů Žlutou rukou. Stejně jako v roce 1890 ve vídeňské aréně i ve filmu z roku 1913 Buffalo Bill zvedá do výše vůdcův chomáč vlasů. Následuje celoplošný titulek „první skalp za Custera“.

Na filmovém plátně se po předchozích snímcích Life of Buffalo Bill (1909), Buffalo Bill´s Wild West and Pawnee Bill´s Far East (1910) a Adventures of Buffalo Bill dostal začátkem roku 1914 i film The Land Indian Battles or From the Warpath to the Peace Pipe (1913) a poté The Indian Wars. Ale celuloidový výtvor, od nějž insolventní protagonista očekával finanční přínos, byl veřejností přijat chladně. Tmavá paruka ani maskérova snaha nedokázaly omladit tvář již sedmašedesátiletého představitele a také indiánský komparz nedostal přiměřené poučení. Během přestřelky s vojáky proto „mrtví“ bojovníci náhle začali zvedat hlavy, vstávali a hleděli do objektivu... Střihač kupodivu tyto nezdařené záběry ve filmu ponechal, čímž (asi neúmyslně) přispěl k tomu, že vážně myšlené sekvence se tu a tam měnily v grotesku... A znechucený Buffalo Bill nakonec prohlásil, že by raději provozoval tři cirkusy, než aby ještě natáčel filmy.

 

Miroslav Čvančara, Jaroslav Čvančara: Když u nás byl Buffalo Bill. Nakladatelství Academia. Praha 2017. 364 stran. ISBN 978-80-200-2629-3

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 12 Duben 2017 11:05 )  

Ivo Fencl

Ivo Fencl foto Eva Smolíková

(16. 4. 1964 v Plzni) Labilní i silná (souběh) osobnost, která se realizuje prvořadě psaním, ale i četbou. Bude vám vykládat, že tvoří jen kvůli jisté Jorice (své femme fatale), ale máme podezření, že těch důvodů skrývá víc.

 



banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB