Vrchlický pro děti

Email Tisk PDF

 

Příšero zelená, příšero siná,

pročpaks mi unesla milého syna? Z Vrchlického Vodníka.

 

 

Je možná až tragikomické, nakolik mi osobně ani moc nevadí, že jsem strávil dlouhých třiapadesát let (s výjimkou vojny) na pouhých pár metrech čtverečních a v jediné maloměstské ulici. – Ta nese nějakou náhodou jméno Jaroslava Vrchlického a zhruba před rokem psaly Literární noviny o některých výběrech z rozsáhlého díla tohoto „národního“ básníka (http://literarky.cz/literatura/recenze/21775-to-nejlepi-z-vrchlickeho), ale koncem výčtu jsem bůhvíproč zapomněl na štědře vypravenou knihu z nakladatelství Albatros Začarovaný tatrmánek, sestavenou roku 2012 Petrem Šrámkem. – Zkusme lapsus aspoň ve stručnosti napravit!

Je tomu už pět let, co Petr Šrámek vybral z devětadvaceti knih i včetně almanachu Anemónky (1872) anebo Žní času (1963) – což tu představuje dolní a horní časovou hranici –, přesně sedmdesát Vrchlického básní a jeden úryvek z překladu Poeova Havrana. Své úsilí korunoval doslovem Přece Vrchlický!, v němž připomíná, že roku 1912, kdy „titán poezie“ zemřel, to jistý vídeňský deník označil dokonce za věc veškeré světové literatury.

„Desetitisíce lidí stály v hustém špalíru od Muzea až na Vyšehrad,“ líčí monumentální „králův“ pohřeb Šrámek, ale pravdou také je, že jen čtyři roky předtím zesnulý Svatopluk Čech v popularitě Vrchlického ještě předčil!

Jinak však nikdo. Právem? To není správně položená otázka, avšak pochyb dozajista není o tom, že Vrchlický svého času až neskutečně obohatil češtinu. – Ale ještě zpátky ke slavnému „funusu“.

Z dnešního hlediska je zvláštní, že do pohřebního průvodu nebyly připouštěny děti, a to navzdory tomu, že tenkrát poezii zesnulého barda ještě ve své většině znaly. Nebylo čítanky bez jeho veršů, jak by se našla. Dnes ovšem je situace zcela jiná a dokonce i relativně starší lidé už na Vrchlického poněkud zapomínají. Nebo ani tak ne na něho, anžto se po něm zove kdeco, ale na vlastní jeho dílo. Já sám si ovšem (a zrovna jako autor výběru) i dál vybavuji „tajemnou náladu“, která mě obestřela, když mi kdysi maminka (ve Šrámkově případě to byla babička) recitovala Jarní romanci – alias onu pověstnou báseň o kouzelníkovi z „ledného“ hradu, který posléze sám sobě „srazí hlavu“. – A dotyčné verše přitom zůstávají jen jednou jedinou fazetou z tisíce a není sebemenších pochyb, že v české literatuře neexistuje básník bohatší na témata, pestřejších forem, barevnějších nálad i exotičtějších světů (jak to opět shrnul už Petr Šrámek). A výbory z něj?

Ty dětem už sice kdysi sestavili jak Eva Vrchlická, tak Jaroslav Seifert, ale nový si s nimi nezadá, nebo je dokonce předčí. Se Seifertovým výborem Duha na zemi (1961, 64 básní) se přitom shoduje jen osmkrát – a s dávným, vlastním Vrchlického výběrem (1911, 92 básní) dokonce jen dvakrát. Co více?

Verše zde mají na každé dvojstraně díky Šrámkovi společné téma a nějakým motivem ještě k tomu vždy přecházejí na dvoustranu další. Od počátku do konce konstruují tak i jakýsi nenápadný příběh a přes obruby listů se podobně magicky přelévají veškeré ilustrace Tomáše Klepocha. Nu, a pranic podivného nelze vidět ani v tom, že je celek završen hned pěti stranami vysvětlivek analyzujících kupříkladu i slova jako oř, ruměnec či Vesna.

To vše je, myslím, v nejlepším pořádku a záslužné a rád bych nadále zůstal na tomto světě optimistou. Avšak nemohu. Nemohu jím zůstat a obávám se, že moc dnešních dětí už tuto knihu neakceptuje.

Jistě. Je v ní i Hrad loupežných rytířů a jsou uvnitř zaklety i Švandovy dudy. Najde se tu Španělská legenda a Bretoňská romance a Červená karkulka i Morče a Pampelišky a Dětská píseň o Řípu a (obdivný) Šicí stroj a Balada o sani i Balada o vlkodlaku a Bílá paní a Meluzína a Pražské noci! a Večerní obraz a Slepé dítě a Začarovaný les. Ale... Ale...

Nechme však skuhrání! Nechme ho. A jestliže se aspoň pár dětí přece najde, bude to dobře. Sbírku nyní lze získat i prostřednictvím Levných knih.

 

Jaroslav Vrchlický: Začarovaný tatrmánek. Sestavil a doslov napsal Petr Šrámek. Ilustroval Tomáš Klepoch. Albatros 2012. 104 stran. ISBN 978-80-00-03063-0

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 13 Březen 2017 17:23 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB