Hra o hercích a pro herce

Email Tisk PDF

Hamleti Na zábradlíDivadlo Na zábradlí nedávno uvedlo premiéru hry Hamleti, která je autorským dílem režiséra Jana Mikuláška, dramaturgyně Dory Viceníkové a kolektivu. Pod nálepkou kolektivu se přitom neskrývá pouze herecký ansámbl zdejšího divadla, nýbrž také třeba kulisáci a maskérka objevující se během představení na jevišti, jak už je nepsaným zvykem právě Na zábradlí.

 

 


Původní inscenace je ironicky sebemrskačskou sondou do života herců toužících po velkých shakespearovských rolích. Jednou ze základních premis hry je myšlenka, že „pro myslícího člověka je dnes divadlo absolutně mrtvé". Navzdory tomuto pesimismu, který doprovází během představení několikrát opakovaná kritika, že hercům jejich role stejně nikdo nevěří, se inscenace snaží prokázat, že divadlo stále neztratilo smysl a má své místo na slunci i v dnešní, televizí ovládané době.
Otevřená konfrontace s nekonečnými televizními seriály, jež divadelní herce živí především, zůstává jen okrajovým tématem hry. Hlavním motivem je prozkoumávání herecké duše, která se musí den co den oblékat do jiných šatů a rozdílných divadelních rolí. Existuje ve skutečnosti rozdíl mezi kostýmem a civilem, tedy mezi divadelní rolí a soukromým životem herců? Jeden z celkem sedmi Hamletů, kterého zosobňuje mladý herec Ivan Lupták, naznačuje, že pravděpodobně ne: zbylí Hamletové ho postupně připravují o kostým, ačkoliv křičí, že je to jeho vlastní civil. Nakonec zůstane na pódiu sám a úplně nahý. Výmluvná je také scéna, kdy si právě tento Hamlet sundává z tváře jednu průhlednou masku za druhou.
Úsměvná, místy až sarkasticky pojatá hra je doslova prošpikovaná nejrůznějšími vizuálními a slovními metaforami, aluzemi, ale i přímočarými citacemi. Jako blesky padají repliky z Hamleta, Othella, stejně jako z Čechovova Racka nebo Williamsovy Tramvaje do stanice touha. Bohužel jen skutečně velký milovník divadelního umění pozná, jaká hra se zrovna cituje. Všichni diváci však jistě ocení bravurní herecký výkon Jany Plodkové, která jako jediná žena na jevišti ztvárnila jak jednoho z Hamletů, tak mladou krásnou herečku i postarší nakřáplou madam. Ostatní Hamleti také nehrají špatně. Například Petr Čtvrtníček se mistrně vžil do svých buransky uštěpačných poznámek typu „já jsem se s těmi Damákami zase zprasil". Nejdůležitější je však herecké podání celku: Hamleti spolu na jevišti komunikují, smějí se a je vidět, že je představení upřímně baví. Chvílemi může divák dokonce získat pocit, že si herci inscenaci užívají víc než on sám. Ale proč vlastně ne, je to hra o hercích a jejich životech, určená hlavně pro ně.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 22 Leden 2016 17:00 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB